přěbrati sě pf.; k bráti sě
1. přěs co [vodní překážku] ap. přepravit se, přeplavit se; [přes vodní tok] překročit co: přěs řěku sě przyebrachu [vojáci] AlxV 1357; když sě prziebra Ježíš přěs moře BiblDrážď Mt 8,28 (přejide ~Ol, přijide ~Lit) venisset; potom prziebra sě [Cyrus] Araxem ComestC 240b transgressus; přes vodu sě przebral PulkB 100 transit; přes řěku sě przebraw, jdieše k hořě Galaad BiblOl Gn 31,21 (přeplavil se ~Praž) amne transmisso, pod. BřezKron 370 vadato flumine
2. kam (odkud) odebrat se, vykonat cestu: když se odsad [z tohoto světa] tam [ke mně, t. Kristu] przeberzeſſ PasMuzA 439; kteříž by chtěli odsad k vám přijíti, nemohú ani sě od vás k nám prziebraty KristA 67b (sr. L 16,26); przebral se [Jeroným] do učenie haidelbergenského AktaKost 80b se transferens; pṙeberz sě [duše] nahoru jako vrabec BiblPad Ps 10/2,1 (přějdi ŽaltKlem, přěstěž sě ~Wittb, přistěž sě ~Pod, přěstěhuj se BiblPraž) transmigra ║ Cyprum zemi…opustil a k Antiochovi šlechtici sě prziebral BiblOl 2 Mach 10,13 (se přibrav ~Lit, sě přenes ~Pad, byl se přikázal ~Praž) translatus přeběhl